Historie Padayātry

Autor článku
Petr Nedbal
27. ledna 2022

Padayātrā se v Česku koná už od roku 1993. Trojice nadšenců z ekologické farmy Krišnův dvůr u Benešova se tehdy rozhodla uspořádat malý pochod s volským povozem do Českých Budějovic a zpět. Až na několik výjimek tento každoroční festival v Čechách pořádáme dodnes.


Padayātrā a hnutí bhakti v Indii 16. století

Na počátku 16. století se Šrí Čaitanja Maháprabhu - velký učenec, reformátor a propagátor bhakti-jógy, který je také přijímán jako avatár Pána Šrí Krišny - vydal na padayātru (pěší pouť) po jižní Indii. Indie byla v té době pod nadvládou muslimů a Šrí Čaitanja sjednotil hinduisty a muslimy skrze sankírtan - společné zpívání Božích jmen. Šrí Čaitanja se odkazoval na moudrost Véd, ve kterých stojí, že všechny bytosti jsou si rovny na úrovni duše - jakékoli konflikty vznikají pouze na úrovni těl, která mohou mít různou barvu pleti, pocházet z různých zemí atd. Dokonce i různá náboženství jsou jen rozdílné způsoby, jak se spojit s Nejvyšší Duší, Bohem.

Dodnes žijí v rodišti Šrí Čaitanji Maháprabhua - Májápuru (Západní Bengálsko) - muslimské a hinduistické rodiny vedle sebe v míru a vzájemné úctě. Ve čtyřiadvaceti letech přijal Šrí Čaitanja řád odříkavého cestujícího mnicha a podnikl šestiletou padayātru po jižní Indii, během které se s lidmi dělil o mírové poselství bhakti-jógy.

Šrí Čaitanja Maháprabhu měl mnoho následovníků a přední z nich Jeho učení sepsali do knih. V roce 1582 byla vyslána padayātrā s volským povozem z Vrindávanu, nedaleko dnešního Nového Dillí, do Májápuru. Volský povoz převážel knihy Maháprabhuových žáků. Džaipurský král Mahárádž Man Singh velice oceňoval práci žáků Šrí Čaitanji, a tak s volským povozem vyslal jednotku vojáků, která měla dohlédnout na to, aby knihy v pořádku dorazily do cíle. Padayātrā byla nakonec úspěšná a díky přivezeným knihám se moudrost bhakti-jógy pevně zakořenila mezi místními obyvateli.


Za oceán do celého světa

Na přelomu 19. a 20. století se přední představitelé tradice Šrí Čaitanji rozhodli naplnit Jeho předpověď, že bhakti-jóga a festival sankírtanu budou známé v každém městě a vesnici po celém světě. Tato vize se naplnila až v roce 1965, když se téměř sedmdesátiletý A. Č. Bhaktivédánta Svámí (později známý jako Prabhupáda) vydal na cestu lodí z Indie do Ameriky. Na Západ odjel z popudu svého duchovního učitele, aby mírové poselství Šrí Čaitanji přinesl do anglicky mluvícího světa. Vezl s sebou jen několik knih a pár pencí v kapse. Přistál v New Yorku během vrcholu revoluční alternativní kultury šedesátých let a zažehl celosvětovou duchovní renesanci, která vedla k vytvoření Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny (ISKCON).

Prabhupáda otevřel více než sto chrámů, farem a ášramů po celém světě. Založil nakladatelství Bhaktivedanta Book Trust, které je celosvětově největším vydavatelem literatury zabývající se bhakti-jógou. Prabhupádovým snem bylo vydat se na cestu s volským povozem a po vzoru Šrí Čaitanji cestovat mezi městy a vesnicemi, a za doprovodu sankírtanu - očistného procesu zavedeného Šrí Čaitanjou - se s lidmi dělit o jednodušší způsob života blíže k přírodě a k Bohu. Toto přání se mu přímo nesplnilo, ale v roce 1975 skupinka jeho žáků pořídila vůz a pár volků a začali cestovat po indickém venkově.

Prabhupádovi se myšlenka padayātry velice líbila. Říkal, že takovýchto volských povozů můžeme představit milióny po celém světě. Z jeho iniciativy se už uskutečnilo mnoho padayāter v různých zemích, včetně šestiletého Pochodu za mír z Belfastu do Moskvy, který prošel i Českou republikou.


Od mírového pochodu k putujícímu festivalu

1. června roku 1990 vyrazil z Belfastu v Severním Irsku na cestu mírový pochod doprovázený volským povozem, který se jmenoval "Padayatra - Walk for Peace". Skupinka 60 poutníků z celé Evropy se vydala na tříměsíční pouť do Corku jako nenásilný protest proti bojům, které se odehrávaly mezi protestanty a katolíky. Pochod slavil velký úspěch, místní média ho označila za "první průvod, který neskončil násilím", což něco vypovídá o tehdejší situaci v Irsku i o povaze padayātry.

Díky tomuto úspěchu se tato padayātrā vydala na cestu do Moskvy, kam po letech putování dorazila v roce 1996. Na své cestě poutníci prošli například Francií, Španělskem, Itálií, Maďarskem, Slovenskem, Českou republikou, Polskem a Ukrajinou. Čechami a Slovenskem pochod procházel v letech 1994 a 1995.

Ještě před příchodem této evropské padayātry se v roce 1993 trojice nadšenců z ekologické farmy Krišnův dvůr rozhodla uspořádat pochod s vozem taženým volkem Džívou do Českých Budějovic. Tam na výstavě "Země živitelka" propagovali farmu a její duchovní hodnoty. Hlavním organizátorem byl Robert Vrkoč (Rádžarám dás), který nějaký čas strávil na Padayātře v Indii, která ho inspirovala. O rok později procházela evropská padayātrā ze Slovenska přes Brno až do Benešova u Prahy a Robert se ujal role domácího průvodce. Když v roce 1995 padayātrā opustila Čechy směrem do Polska, rozhodl se s padayātrou v Čechách pokračovat, a tak se zrodila tradice, která trvá dodnes.

Česká Padayātrā si po dlouhou dobu ponechala přízvisko "mírový pochod", který zdědila po svém evropském předchůdci. Přestože téma míru je pořád velice aktuální, v roce 2021 jsme Padayātru z "mírového pochodu" změnili na "putující festival", abychom zdůraznili radostnou náladu Padayātry - není to obyčejný protest nebo pochod "za něco". Je to radostný festival, který přivádí lidi dohromady a na pozadí bohaté kultury bhakti předává poselství dávných mudrců z Východu: na světě nenastane mír a klid, dokud budeme sobecky vykořisťovat ostatní, dělat rozdíly na základě našich těl a kvůli těmto rozdílům (barvě pleti, politickým směrům, náboženským vyznáním...) mezi sebou bojovat.