Kultura dávné Indie vždy byla a je příznivá a prospěšná pro každého. Její důležitou součástí je “ahimsá” neboli nenásilí, jež v lidské společnosti nachází praktické uplatnění v podobě vegetariánství, jednoho z aspektů nenásilí.

Následující informace se budou týkat vegetariánství všeobecně. Existuje mnoho úhlů pohledu na tuto oblast a my se je pokusíme stručně, ale systematicky projít, abyste získali přehled o tom, jaký vliv má to co jíte např. na Vaše zdraví, na životní prostředí, na vztahy mezi lidmi nebo na ekonomiku, a jak se na vegetariánství dívají různé filosofické a náboženské směry, či jednotlivé osobnosti v průběhu lidských dějin (Hnutí Haré Krišna není náboženství, ale věda o Bohu, která není založená na slepé víře, nýbrž na praktikování objektivně působícího procesu).

Slovo vegetarián, vytvořené zakladateli Britské vegtariánské společnosti v roce 1842, pochází z latinského slova vegetus, které znamená “zdravý, svěží, nebo vitální”. Původní význam slova v sobě zahrnuje vyrovnaný filozofický a mravní způsob života, tedy mnohem více, než zeleninovou a ovocnou dietu.

Lidé, stravující se tímto způsobem, se nejenže dožívají vyššího věku, ale navíc inklinují ke hledání hlubšího smyslu života. Vegetariánství je základním krokem k lepší společnosti a ti, kdo si najdou čas zvážit jeho výhody, se ocitnou ve společnosti takových myslitelů, jako byli Pythagoras, Sokrates, Platón, Klement Alexandrijský, Plutarch, král Ašóka, Leonardo da Vinci, Montaigne, Akbar, John Milton, Isaac Newton, Voltaire, Benjamin Franklin, Jean Jacques Rousseau, Lamartine, Shelley, Thoreau, Lev Nikolajevič Tolstoj, George Bernard Shaw, Rabíndranáth Thákur, Mahátmá Gándhí, Albert Schweitzer a Albert Einstein.

Podívejme se nyní na některé z výhod vegetariánství.

Zdraví

Přestože ještě donedávna moderní věda nepodporovala zastánce vegetariánství v jejich názorech a zkušenostech s tím, že bezmasá strava dokáže zlepšit, či navrátit zdraví, začínají tyto kruhy měnit svůj úhel pohledu na tuto oblast, neboť současné lékařské výzkumy potvrzují jasné souvislosti mezi konzumací masa a nemocemi, jakými jsou ischemická choroba srdeční a rakovina.

Již v roce 1962 napsal Journal of American Medical Association, že “devadesáti až devadesáti sedmi procentům srdečních onemocnění lze předejít vegetariánskou stravou.” Od té doby několik dobře vypracovaných studií vědecky prokázalo, že vedle tabáku a alkoholu je konzumace masa nejčastější příčinou úmrtí v západní Evropě, Spojených státech, Austrálii a jiných vyspělých oblastech světa.

Lidské tělo jednoduše není schopno rozložit nadměrné množství zvířecího tuku s cholesterolem. Jestliže člověk přijímá v potravě více cholesterolu než jeho tělo potřebuje (čehož se obvykle při konzumaci masité stravy dopouštíme), nadbytečný cholesterol vytváří v lidském oprganismu velké problémy. Hromadí se na vnitřních stěnách cév, zmenšuje v nich průtok krve, což vede k onemocnění srdce, mozku a jiných orgánů.

V referátu britského časopisu The Lancet (Skalpel) D.C.R. Sirtori uzavírá, že lidé s vysokým obsahem cholesterolu v krvi “si mohou pomoci stravou, která obsahuje pouze rostlinné bílkoviny.”

Co se týká rakoviny, studie posledních třiceti let jasně potvrzují souvislosti mezi pojídáním masa a rakovinou tlustého střeva, konečníku, prsu a dělohy. Tyto druhy rakoviny jsou vzácné mezi těmi, kteří maso jedí málo nebo vůbec. Další článek v časopisu The Lancet uvádí: “Lidé žijící v oblastech s vysokým výskytem rakoviny střev mají ve ve zvyku živit se stravou s vysokým obsahem tuků a živočišných bílkovin, zatímco lidé žijící v oblastech s nízkým výskytem se živí převážně vegetariánskou stravou s malým množstvím tuků nebo masa.”

Rollo Russel ve svých Poznámkách o příčinách rakoviny říká: “Shledal jsem, že z 25 národů pojídajících převážně maso má 19 národů vysoké procento výskytu rakoviny a pouze jeden národ má nízké procento.Z 35 národů, které maso jedí málo nebo vůbec, jsem však ani u jednoho vysoké procento výskytu nezaznamenal. ”

Proč je tedy organismus lidí konzumujících maso ke všem těmto onemocněním náchylnější? Biologové a odborníci pro výživu jasně dokazují, že lidské zažívací ústrojí jednoduše není k trávení masa uzpůsobeno. Masožravá zvířata mají krátké zažívací ústrojí (třikrát delší než jejich tělo), aby se maso z těla dostalo pokud možno co nejrychleji, protože při jeho rozkladu vznikají velice jedovaté látky. Jelikož rostlinná potrava se rozkládá mnohem pomaleji než masitá, mají býložravci střeva nejméně šestkrát delší než tělo. Člověk má dlouhé střevní ústrojí býložravců, takže pojídá-li maso, velké množství jedovatých látek přetěžuje ledviny a může na jedné straně vést k pakostnici, artritidě, revmatismu a na druhé straně k rakovině a arteroskleróze cév.

Ale moment! Nebyly snad lidské bytosti stvořeny pro požívání masa? Cožpak nepotřebujeme živočišné bílkoviny? Odpověď na obě tyto otázky zní: ne. Ačkoliv někteří historikové a antropologové tvrdí, že člověk je z historického hlediska všežravec, naše anatomická stavba těla - zuby a zažívací systém - upřednostňuje nemasitou stravu.

Toto téma komentuje Šríla Prabhupáda v Bhagavadgítě (17.10):

“Úlohou potravy je prodloužit délku života, očistit mysl a dodávat tělesnou sílu. To je jediný význam. V minulosti velké autority vybraly potravu, která nejvíce napomáhá zdraví a prodlužuje délku života - mléčné produkty, cukr, rýže, pšenice, ovoce a zelenina.

Živočišný tuk je dostupný v podobě mléka, které je nejúžasnější potravinou. Mléko, máslo, sýr a podobné produkty poskytují živočišný tuk v podobě, která vyloučí jakoukoliv potřebu zabíjení nevinných stvoření… Bílkovin je hojnost v hrachu, dálu, pšenici atd.”

Ekonomika

Někteří odborníci na výživu a životní prostředí uvádějí, že kdyby Spojené státy nakrmily obilím, které používají na výkrm dobytka, chudé a hladovějící lidi na celém světě, odstranilo by to hladovění a jeho hrozivé důsledky. V přepočtu na půdu, vodu a práci je maso nejdražší a nejméně efektivní potravinou. Z bílkovin, které skrmí zvířata chovaná na maso, se v podobě masa vrátí pouhých 10 %, to znamená, že 90 % rostlinných bílkovin přichází vniveč. Čísla amerického ministerstva zemědělství říkají, že za každých 16 kg obilí, určeného k výkrmu dobytka, získáme nazpět pouze 1 kg masa. Navíc je”výroba” masa mnohem více náročná na spotřebu vody, než pěstování rostlinné potravy. Kromě toho má masný “průmysl” na svědomí přes polovinu  ročního úbytku lesního porostu na světě.

Některá etická hlediska

Pro většinu lidí jsou etické důvody pro vegetariánství nejdůležitější ze všech. Etickým počátkem vegetariánství je poznání, že i ostatní tvorové jsou vnímaví a že jejich pocity jsou podobné našim.

Mnoho lidí je v současnosti ukolébáno pocitem sebeuspokojení s přesvědčením, že zvířata jsou nyní porážena “humánním” způsobem. Nebudeme se zde zmiňovat o utrpení a nepřirozeném způsobu života zvířat určených na porážku,