Rádi bychom Vás na této stránce informovali o dějinách české Padayátry. Několik posledních ročníků máme zmapovaných, najít další informace vezme trochu času, ale určitě to nebude neproveditelný úkol.

Pro začátek jen uvádíme, že minulé léto jsme šli z Protivanova doTřebíče a v roce 2006 se Padayátra pohybovala v okolí Litoměřic.

Tento rok (2008) jsme vyrazili 30. června a Padayatra skončila 17. července.

Sraz je v neděli 29. 6 (Ekádaší) v Domě dětí a mládeže v Neratovicích (hned vedle náměstí), můžete přijíždět už od rána, ale prasádam bude až večer kolem 19.00. Plánujeme organizační míting.

Trasa byla následující:

pondělí 30.6. Neratovice, ubytování v DDM, program v areálu DDM

úterý 1.7. Čakovičky - Nová Ves, ubytování v areálu p. Veselého, program na závodišti Čakovičky

středa 2.7. Měšice, ubytování tělocvična nemocnice, program “u kruhu”

čtvrtek 3.7. Hovorčovice, ubytování Vitallcentrum, www.vitall.cz, program v parku (ul. Revoluční)

pátek 4.7. Vinoř, ubytování v sokolovně, program v areálu sokolovny
sobota 5.7. Brandýs nad Labem, ubytování ve SZŠ – Zápská 302, program na sokolském hřišti

neděle 6.7. Zeleneč, ubytování stará ZŠ u rybníka, program ve dvoře staré školy

pondělí 7.7. Nehvizdy, ubytování v sokolovně, program v areálu sokolovny

úterý 8.7. Bříství, ubytování v areálu fotbalového hřiště, program na fotb. hřišti

středa 9.7. Sadská, ubytování v ZŠ Karolíny Světlé, program v zahradě za knihovnou

čtvrtek 10.7. Nymburk, ubytování ve veslárně, program v Parku pod hradbami

pátek 11.7. Stratov, ubytování u manželů Doubkových, program na fotbalovém hřišti

sobota 12.7. Lysá nad Labem, ubytování dům bhaktin Pavly Dohalské (volejte 737860696), program na zámeckém nádvoří

neděle 13.7. volný den, Ekádaší, ubytování v Lysé nad Labem, PRAŽSKÁ RATHAYATRA

pondělí14.7. Semice, ubytování v ZŠ, program v areálu ZŠ

úterý 15.7. Čelákovice, ubytování v mysliveckém areálu “Cucovna”, program v parku u Městské knihovny

středa 16.7. Jirny, ubytování v sokolovně, program v parku, hostinu pro oddané sponzoruje Gaura Hari Prabhu!

čtvrtek 17.7. Úvaly, ubytování areál ZŠ, program na hřišti za školou

pátek 18.7. snídaně, úklid, nakládání, odjezd.

Kroky k míru - První Padayátra v Čechách

V roce 1993 se oddaní z Krišnova dvora rozhodli uspořádat pochod Padajátrá s cílem propagovat farmu a vědomí Krišny v okolí a také na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích. Název pochodu “Kroky k míru” napovídá obsah poselství: Míru dosáhneme, když obnovíme svoje ztracené vědomí Krišny. Hlavním organizátorem byl Rádža-Ráma Prabhu pod vedením Lokanátha Maharádže, který dostal pokyn organizovat Padayátry po celém světě od samotného Šríly Prabhupády.

Začali jsme stavbou vozu, tedy spíše vozíku, což byl upravený čtyřkolový manipulační vozík velikosti asi jeden krát dva metry. Mezi dvojitou podlahou, která byla shora otevírací, byly uloženy osobní věci a kuchyně. Vůz byl zastřešen šedou plachtou se žlutým obrázkem Šríly Prabhupády a nápisem “Padajátrá - Kroky k míru”. Božstva jsme na tomto voze ještě neměli - nebylo to možné. Vůz byl tažený krásným volkem jménem Džíva.

Pro chůzi na silnici se voli musejí kovat, což je dost náročná věc. Zvíře se povalí na bok, svážou se mu nohy, a pak se ková tak, aby hřebíky procházely jen necitlivou částí paznehtu. My jsme zvolili jednodušší způsob - lepení proužků gumy vteřinovým lepidlem.

Po dokončení všech příprav jsme konečně vyrazili na cestu. Trasa vedla z Krišnova dvora přes Tábor do Českých Budějovic a zpátky přes Sedlec-Prčice a Votice, což celkem zahrnovalo asi dvě stě kilometrů.

Vyrazili jsme s početnou skupinou bhaktů, přátel Krišny a několika sankírtan oddanými, kteří jeli autem a rozdávali po celý den knihy v okolních vesnicích. Džíva táhl (zprvu jen neochotně) vůz se smějícím se a mávajícím Rádža Rámem. Někdy zahrál “mrtvého”, když si lehl na záda a zapíchl rohy do země, ale později se umoudřil a vzorně táhl, kromě chvílí, kdy zavětřil zralé švestky nebo jablka.

Cestou jsme zpívali Hare Krišna, rozdávali knihy, Padayátrové letáčky, prasádám a pozvánky na farmu. Auta zpomalovala a obyvatelé vesnic vycházeli ven, aby se podívali, co se to děje. To tu ještě nebylo!

Všechny okouzloval nejvíce Džíva svým malým vzrůstem, barvou srnky a krátkými růžky; všude se stal atrakcí a miláčkem dětí. Ty se také častokrát nechaly kousek svézt na kozlíku. Lidé se ptali, odkud jsme a co děláme, a my jsme tak mohli mluvit o Krišnovi, míru, farmě atd. Tímto způsobem nám cesta od vesnice k vesnici ubíhala víc než rychle.

Celá akce tehdy probíhala spontánně - věděli jsme sice, kterým směrem zhruba jdeme, ale neměli ani potuchy, kam dnes dorazíme a kde budeme spát. V tom byla naprostá výjimečnost první Padayátry. Bylo to jen pro odvážné. Museli jsme zcela záviset na Krišnově ochraně a spokojit se s tím, co nám pošle. Někdy to byl pěkný dům, ubytovna, seník, a někdy louka u rybníka (i ta má svou výhodu - je to blízko na ranní koupel). S odstupem času vidím, že to byla velká milost a úžasná příležitost učit se opravdové a naprosté závislosti na Krišnovi. Nevíte, kde budete spát, co budete jíst, jednoduše jdete krajinou, zpíváte Hare Krišna, mluvíte o Krišnovi a jediné, co víte, je to, že Krišna jako Nejvyšší Pán je v srdcích všech, zná vše a všechno ovládá. Říká:

“Ve všech činnostech bud závislý na Mně a jednej vždy pod Mou ochranou. Při této oddané službě si Mě bud plně vědom. Když si Mě budeš vědom, překonáš díky Mé milosti všechny překážky podmíněného života. Nebudeš-li však jednat s tímto vědomím, ale na základě falešného ega, aniž bys Mi naslouchal, pak budeš ztracen.” ( Bg. 18.57-58)

Krišna se stará o všechny živé bytosti, proč by se tedy nepostaral o ty, kteří se Mu snaží sloužit?
Samozřejmě, nebylo to vždy jednoduché. Někdy pršelo, byla zima, večer na krku a žádné místo…ale nakonec vždy vše dobře dopadlo a byl to nektar. Někdy nás prostě Krišna trochu testoval. On neříká: “Staneš-li se Mým oddaným, nebudou překážky”, ale “Mou milostí je překonáš, budeš-li si Mě vědom”. A tyto různé okamžiky nejistoty a těžkostí jsou zároveň chvílemi, kdy nejvíce myslíme na Krišnu (jak říká královna Kuntí).

Každé ráno jsme brzo vstali, vykoupali se, zpívali svou japu a v sedm hodin před cestovním oltářem zazpívali celý ranní program, četli ze Šrímad Bhágavatamu a po snídani sbalili tábor a vyrazili na další cestu.

Zlatým hřebem na konci Padajátry byla návštěva Lokanátha Maharádže, který je celosvětově znám pro své extatické kírtany a podporování těchto pochodů. Byla to jeho první návštěva v Čechách. Prohlédl si vůz, pozdravil se s oddanými, ocenil naše snahy a prohlásil naši první Padajátru za “nejmenší na světě”.

Večer jsme většinou vařili a odpočívali, ale v několika příhodných místech se nám podařilo uspořádat menší kulturní programy se zpíváním Haré Krišna, povídáním a ochutnávkou prasádam. V té době málokdo něco věděl o našem hnutí a pro mnoho lidí toto setkání znamenalo první a možná i poslední kontakt s vědomím Krišny. Proto bylo (a stále je) potřeba využít každé příležitosti, jak rozdávat Krišnovu milost. A Padayátra je jedním z nejúžasnějších a nejpříjemnějších způsobů, jak prezentovat naši kulturu a filozofii na veřejnosti. Zároveň je to i dobrá možnost pro oddané, aby se dostali ven na čerstvý vzduch, změnili na čas prostředí, odreagovali se a získali inspiraci do dalšího duchovního snažení. Pán Čaitanja řekl, že Jeho Svaté jméno se bude zpívat v každém městě a vesnici. Padayátra je pravým prostředkem k naplnění tohoto proroctví a každý, kdo se toho zúčastní, bude žasnout nad milostí Pána Čaitanji.

autor článku: Álálanátha dása