Podle Véd (knih obsahující duchovní moudrost dávné Indie) by všechny živé bytosti měly být ochraňovány před zabíjením a obecně jakýmkoli násilím způsobeným lidskou rukou. Protože je člověk obdařený nejvyspělejší inteligencí, měl by se o ostatní tvory starat, a ne je vykořisťovat.
Proč krávy a býci?
Zhruba 23,3 milionů hospodářských zvířat je zabito za jeden den jen pro potravinářský průmysl v USA. Pokud zvířata takto vykořisťujeme a zabíjíme pro uspokojení našich chutí, toto násilí se nám podle zákona karmy (kdy každý čin má svůj následek) vrací v podobě válek, přírodních katastrof a epidemií.
Někdo si může myslet, že ochrana zvířat se vztahuje pouze na ohrožené druhy, jako je třeba orangutan nebo plejtvák obrovský, ale průmyslový chov hospodářských zvířat má na životní prostředí a ostatní životní druhy devastující dopad. Jedním z účelů odlesňování, které patří mezi hlavní příčiny ohrožení mnoha živočišných druhů, je uvolnění půdy právě pro průmyslové velkochovy.
Podle Véd mají kráva a býk mezi ostatními zvířaty významné postavení. Kráva je považována za jednu ze sedmi matek člověka (spolu s biologickou matkou, chůvou, manželkou kněze, krále, učitele, a planetou Zemí), protože člověk může pít mléko, které zbyde poté, co kráva nakrmí své tele. Stejně tak je býk ve Védách přirovnán k otci, protože jeho síla může být využita k obdělávání půdy, na které můžeme pěstovat obilí - podobně jako otec, i býk pomáhá zajišťovat obživu.
Jelikož nezabijeme a nesníme svou matku nebo otce, ani kráva nebo býk by neměli být zabiti a snědeni. Naopak, měli bychom si jich vážit stejně tak, jako si vážíme své vlastní matky a otce. Ochrana všech zvířat, a především krav a býků, je tedy důležitá z více důvodů - etických, duchovních i týkajících se životního prostředí.
Náš jídelníček a životní prostředí
Zpráva OSN z roku 2010 tvrdí, že "zemědělství, především výroba masa a mléčných produktů, odpovídá za 70 % globální spotřeby čisté vody, 38 % celkové půdy, a 19 % celosvětové produkce skleníkových plynů". Tato zpráva OSN naléhá, aby se svět přiklonil ke stravě bez masa a mléka, čímž by byly uspokojeny potřeby neustále vzrůstající světové populace jednoduše proto, že bezmasá strava spotřebovává méně přírodních zdrojů.
Zpráva Grazed and Confused - sestavená ve spolupráci s Food Climate Research Network (FCRN) a Oxfordskou univerzitou - publikovaná v roce 2017 tvrdí: "Dodavatelský řetězec hospodářských zvířat vytváří asi 7,1 gigatun CO2 emisí, a přispívá tak 14,5 % ke globálním emisím skleníkových plynů způsobených lidmi. Hovězí dobytek má největší podíl na zplodinách vytvořených hospodářskými zvířaty - je zodpovědný za 65 %. Přežvýkavci jako celek produkují okolo 80 % skleníkových plynů vytvořených hospodářskými zvířaty." Zpráva uzavírá, že rostlinná dieta je výhodná pro zdraví i životní prostředí.
Zdá se, že nejlepším řešením pro ochranu nejen krav by bylo kompletní odstranění živočišného proteinu (masa a mléčných výrobků) z našeho jídelníčku a vypuštění zvířat do volné přírody. Podle Véd je ale mléko a výrobky z něj zásadní pro správný vývoj člověka a historicky je už od pradávna součástí našeho jídelníčku. Navíc pokud by se po tisíciletích domestikace hospodářská zvířata ocitla napospas divočině, nebyla by to jen další forma násilí?
Vzájemně prospěšné soužití
Citlivějším řešením je právě ochrana krav. Za hlavní užitek krav se považuje produkce mléka, a až poté, co mléko přestanou dávat, se posílají na jatka. Hlavním problémem jsou ale býci - aby kráva mohla dávat mléko, musí mít nejdřív tele a zhruba polovina všech telat jsou býci, kteří mléko neprodukují. Býci jsou v podstatě odpadním materiálem, který nemá jiné ekonomické využití než být poslán na jatka. V dnešní kapitalistické době tedy ochrana krav musí začít u býků tím, že se využije jejich potenciál pro obdělávání a zúrodňování půdy a jejich tažná síla.
Krávy i býci mohou být prospěšní ještě jiným způsobem, a to i když už nedávají mléko nebo nemohou pracovat na poli. Kravský trus a moč mají totiž také potenciál, který není ani zdaleka využitý. Trus a moč mohou být využity například v hnojivech, kompostu, repelentech proti škůdcům, lécích, čisticích prostředcích a bioplynném palivu.
Co se týče použití kravského trusu jako léku, Mezinárodní deník pro farmaceutický výzkum publikoval výsledky výzkumu uskutečněného v říjnu 2016 na oddělení mikrobiologie v Periyarské univerzitě v Indii, nazvaný Antimikrobiální účinnost extraktů kravského trusu proti lidským patogenům. Závěr byl, že díky svým léčivým vlastnostem by kravský trus mohl být používán k výrobě léků proti mnohým nemocem způsobeným patogenními mikroorganismy odolnými na antibiotika.
Moderní systém zemědělství nebere v úvahu potenciál alternativní energie býků/volků, ani různorodých užitečných produktů z kravského trusu a moči. Proto se zabíjení stává jediným ekonomicky schůdným řešením. Lidé si neuvědomují, že celková hodnota a užitečnost krav a býků je větší, než když jsou zabiti na maso. Dokonce i když neprodukují mléko, krávy a býci produkují moč a trus, které se dají využít, a býci mohou být užiteční díky své síle.
Od velkochovů k rodinným farmám
Ustanovení ochrany krav je běh na dlouhou trať, o kterém si lidé mohou dokonce myslet, že je to nereálná utopie. Je to opravdu náročný úkol, který je životně důležitý pro budoucnost nás i naší planety jak z hlediska snížení obrovské zátěže špatné karmy za masové zabíjení nevinných zvířat, tak i kvůli snížení náporu na životní prostředí. Naplnění bude vyžadovat přeorganizování jednotlivých částí systému a také přechod z průmyslových velkochovů zpět k rodinným farmám.
Krávy by se neměly chovat kvůli mléku, kdy jsou telata vedlejším produktem. Měly by se chovat proto, aby každá rodinná farma měla tým volků na práci, a mléko bude vedlejší produkt. Nebude ani přebytek mléka, ani přebytek telat. Volci budou zúrodňovat půdu, a kravský trus a moč budou také využité. Takto farmář ušetří náklady za traktor, pohonné hmoty a hnojivo. Kráva ani býk nebudou nikdy zabiti a mléko bude vedlejším produktem a ne hlavním komerčním ziskem.
V porovnání s masným a mléčným průmyslem naneštěstí neexistuje mnoho projektů na ochranu krav a býků. Padayātrā se snaží podporovat projekty, které se ochranou krav a prací s volky zabývají. Naší vizí je, aby kráva i býk (ostatní zvířata nevyjímaje) mohli prožít důstojný život po boku člověka, kdy každý bude tomu druhému ku prospěchu.